Léky na obezitu
Zázračné léky na diabetes, obezitu i Parkinsona současně?
Snižují chuť k jídlu, pomáhají kontrolovat hladinu cukru v krvi, potlačují záněty v některých orgánech těla včetně mozku, čímž působí proti neurodegenerativním procesům.
Nedávno se v přehledném zpravodajství časopisu Nature objevil článek s velmi přitažlivým názvem: Léky na obezitu mají další superschopnost: krotí zánět (zde). I ten, kdo se lékům raději vyhne, než ho závažnost zdravotního problému nepřinutí po nich přece jen sáhnout, si po přečtení textu asi řekne, že to zní velmi dobře a slibně. Možná až příliš dobře, téměř jako reklama. Stručně shrnuto: schválené – a navíc i účinné léky, které pomáhají snižovat tělesnou hmotnost a působí i proti diabetu 2. typu, mají současně protizánětlivé účinky, jež se projevují v různých orgánech, včetně mozku. Skýtají tak naději, že do nějaké míry jsou sto zpomalit rozvoj a zmírnit příznaky Parkinsonovy i Alzheimerovy nemoci. No neberte to…
Fyziologické účinky glukagonu podobného peptidu-1 (GLP-1), což je tělem produkovaný hormon. Stejně působí i lék s některým z agonistů jeho receptoru. Účinná látka se na něj váže a stejně jako hormon vyvolává příslušnou kaskádu biochemických reakcí. Kredit: Lthoms11, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Jde o léky, jejichž účinnou látkou jsou agonisté receptoru GLP-1. Jsou to sloučeniny, které stejně jako tělu vlastní GLP-1, tedy glucagon-like peptide-1 (glukagonu podobný peptid 1) aktivují jeho receptory, tedy spouštějí stejnou biochemickou kaskádu jako tento peptidový hormon. Při konzumaci potravy ho vylučují zejména specifické buňky epitelu střev – enteroendokrinní L-buňky, v menší míře pak jisté buňky slinivky břišní a určité neurony v jádře solitárního traktu mozkového kmene (zde). Mezi farmakologické agonisty GLP-1 patří například semaglutid (wiki), liraglutid, tirzepatid (wiki), nebo exenatid. Zpomalují vyprazdňování žaludku, tlumí uvolňování glukagonu a stimulují produkci inzulínu, čímž snižují hyperglykémii u lidí s diabetem 2. typu. Pomáhají regulovat nadměrnou tělesnou hmotnost nejen tím, že podporují odbourání cukrů z krve, ale také v hypotalamu navozují pocit nasycení a nepřímo tím omezují příjem potravy.
Ne vždy byla obezita považována za něco, za co bychom se měli stydět. Bartholomeus van der Helst: portrét Gerarda Andriesze Bickera (1639), syna regenta a starosty Amsterdamu Andriese Bicera. Rijksmuseum, Amsterdam. Volné dílo.
Tirzepatid je účinnou látkou v léku Mounjaro na cukrovku 2. typu schváleném i u nás. Semaglitid obsahuje lék Wegovy, jenž je předepisován zejména při obezitě a přípravek Ozempic, který je určený spíše diabetikům. Liraglutid najdeme pod názvy Saxenda a Victoza, exenatid pak jako Bydureon, nebo Byetta. Všechna zmíněná léčiva mají formu injekčního roztoku a jsou na lékařský předpis. Podle několika studií by tyto a další látky imitující působení hormonu GLP-1 měly snižovat zánět v játrech, ledvinách, či srdci, a jak již bylo zmíněno, také v mozku, kam sice z léčiv podaných podkožně pomocí injekčního pera pronikne jen relativně malé množství účinné látky, nicméně je zde dostatek receptorů GLP-1, na které se váže. Tím tyto agonisti receptoru GLP-1 představují slibnou pomocnou terapii neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba. U obou dochází k chronickým zánětům, které nelze současnými metodami dostatečně utlumit.
Patologicky pozměněné proteiny, jako je beta-amyloid u Alzheimerovy choroby a alfa-synuklein u Parkinsonovy choroby vyvolávají kaskádu reakcí, jež vedou k zánětu. Ten, i když je odezvou vlastního imunitního systému, nemoc neléčí, nýbrž přispívá k jejímu dalšímu rozvoji. Kdyby se tento zánět podařilo účinněji potlačit, alespoň do jisté míry by byly před degradací chráněny funkční neurony a udržela by se tvorba nových.
"Příští generace léků by mohla být více zaměřena na potlačení těchto zánětlivých procesů, které jsme identifikovali. Možná by byly účinnější. Dosavadní studie na zvířatech i na lidech naznačují, že GLP-1 snižuje zánět téměř všude,“ říká Daniel Drucker, endokrinolog z Torontské univerzity v Kanadě, který je spoluautorem jednoho z recentního výzkumu vlivu zmíněných léků (zde).
Kromě rozsáhlejšího výzkumu na laboratorních hlodavcích, první nadějné výsledky poskytly také pokusy, do nichž byli zapojení i lidé. Například v jedné klinické studii podávání výše zmíněného exenatidu 31 pacientům se středně těžkou formou Parkinsonovy nemoci zlepšilo motorické schopnosti v porovnání s dalšími 29 pacienty v kontrolní skupině, kteří dostávali místo exenatidu placebo (zde). Studie nyní pokračuje na větší skupině lidí s Parkinsonem. Probíhají také klinické výzkumy, které testují například semaglutid jako terapii raného stadia Alzheimerovy choroby.
Než zatoužíte investovat do některého ze zmíněných přípravků, jenž by vám pomohl zhubnout a jako bonus vám potlačil případné záněty v orgánech – například srdci, játrech, ledvinách, či dokonce v mozku, kde by zároveň působil proti neurodegenerativním procesům, je dobré si uvědomit i případná negativa. Vědci nemuseli doposud odhalit všechny souvislosti, určité mechanizmy vlivu se zatím jen zkoumají. Některá studia naznačují, že agonisté receptoru GLP-1 zvyšují riziko rakoviny štítné žlázy, zánětu slinivky břišní (pankreatitidy) nebo dokonce rakoviny (viz první třetinu videa zde). Při delším užívání si organizmus na nadměrný přísun látky imitující působení hormonu GLP-1 navykne, účinnost léků bude časem klesat, což si vyžádá zvyšování dávek. Problém pak nastává při léčbě obezity, u níž po vysazení léku dochází k výraznému jo-jo efektu. Pokud tedy svůj zdravotní stav můžete ovlivnit tou notoricky propagovanou přirozenou cestou – lepší životosprávou a pohybem, pomůže vám to vypěstovat návyky, které jsou zdravější, dlouhodobější i levnější. Jen „sehnat“ pevnou vůli a čas…
Čím vyšší míra obezity, tím obtížnější je hubnutí. Pohyb s velkou nadváhou zatěžuje klouby i srdce. V závažných případech jsou zdraví a život ohrožující důsledky obezity nepochybně vyšší než případná rizika ověřených léků, která pomáhají zhubnout. Kredit: Luis Miguel Bugallo Sánchez (Lmbuga), Wikimedia Commons, CC BY-SA
Video: Co je glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1)? Kredit: Pharmacist Online(lze zapnout český překlad titulků)
Další videa:
Předepisování agonistů receptoru GLP-1 pro hubnutí (o kontraindikacích a aplikaci)
Glucagon like peptide 1 receptor agonist (jen anglické popisky)
Literatura: Nature News
Související odborné články: Cell Metabolism, The Lancet, Pharmacological Research,
Další studie: liraglutid zmírňuje zánět ztučněných jater u myší (Translational Research, 2020), obdobně u lidí (Hepatology Research, 2015), liraglutid zmírňuje zánět v ledvinách u myší (The American Journal of Pathology, 2019), zánět srdce u myší (Molecular Metabolism, 2022) a GLP-1 obecně snižují zánět tukové tkáně u obézních a diabetických myší (Diabetologia, 2012).
Autor: Dagmar Gregorová
Datum: 19.02.2024
Zdroj: https://www.osel.cz/13348-zazracne-leky-na-diabetes-obezitu-i-parkinsona-soucasne.html
Nový lék proti obezitě - zdravý životní styl nenahradí
Nadváhou nebo obezitou trpí více než šedesát procent obyvatel Česka. Řada z nich se snaží zhubnout pomocí léků. Od září je v tuzemsku dostupný nový lék s účinnou látkou tirzepatid. Má velký efekt na úbytek hmotnosti, přitom se aplikuje jen jednou týdně. Injekce ale stojí tisíce korun měsíčně a pojišťovny je zatím nehradí.
„Jsou to látky injekční odvozené ze střevních hormonů. Nová látka je vlastně kombinací dvou hormonů střevních v jedné molekule. Začíná se menšími dávkami a postupně se stoupá až na dávky velmi vysoké, které vedou u nového léku i k úbytku dvacet kilo za rok,“ popsal předseda České lékárenské společnosti Štěpán Svačina lék Mounjaro s účinnou látkou tirzepatid.
„Praktický lékař ho může předepsat komukoliv. Je tam skutečně velmi dobrá účinnost na pokles tělesné hmotnosti u většiny pacientů, někdo může zhubnout i více než patnáct procent,“ uvedl předseda České diabetologické společnosti Martin Prázný.
Podle lékaře je ale vždy důležité řešit také příčinu obezity, tedy psychiku nebo sociální problémy. Žádný prášek navíc nenahradí zdravou stravu a dostatek pohybu.
Ozempicu je málo
Snaha hubnout za pomocí léků není ničím novým. Například na začátku dvacátého století se k tomu používal amfetamin. Později se přidaly preparáty s hormony štítné žlázy, barbituráty nebo projímadla. Takzvané duhové pilulky byly ale zakázány poté, co způsobily několik úmrtí.
V současnosti léků na hubnutí na trhu přibývá. Některé se volně prodávají i v Česku, většina je ale určena výhradně pro diabetiky, třeba Ozempic s účinnou látkou semaglutid. Ten lékaři diabetikům předepisují zejména ve chvíli, kdy mají vysokou váhu, kterou je kvůli nemoci potřeba snížit. „V podstatě by to měli být pacienti, kteří mají body mass index alespoň 35, což je obezita druhého stupně a vyšší,” ujasnil přednosta Centra diabetologie IKEM Martin Haluzík.
Ozempic teď cukrovkáři ale shánějí marně – na trhu je ho málo i proto, že v zahraničí se běžně používá k léčbě obezity. Výpadky dodávek budou trvat zřejmě do konce roku.
Proti obezitě i Alzheimeru
Většina léků na hubnutí funguje jako střevní hormony. Snižují chuť k jídlu a urychlují metabolismus. Podle studií mohou být užitečné i pro léčbu cirhózy jater nebo jako prevence srdečních selhání. Látku, která by pomohla chránit i před Alzheimerovou chorobou, teď vyvíjejí čeští vědci. Zatím ji zkoušeli na myších.
„Zaznamenali jsme u nich sníženou chuť k jídlu, myši zhubly a také se jim v mozku snížilo množství patologického proteinu tau, což je znak Alzheimerovy choroby,“ popsal Vilém Charvát z Ústavu organické chemie a biochemie.
Vědci teď budou slibný preparát dál testovat. Cílem je odhalit konkrétní receptory, na které látka působí.
odkaz: Výrobce Ozempicu je bohatší než Dánsko. Přípravek léčí cukrovku a pomáhá i při obezitě